Konec hledání klíčů

Konec hledání klíčů

Při jedné z mých (pro mě pořád ještě málo častých) návštěv v IKEA jsem ulovila bílou plechovou krabici na klíče. Manžel si myslí, že tento obchodní dům navštěvuju dost často, já jsem jiného názoru. Mnozí z vás mi určitě dají za pravdu, že čas plyne v tomto obchodním domě úplně jiným tempem, než kdekoli jinde. No ale zpět k boxu na klíče. Hned jak jsem ho uviděla, napadlo mě, že bych jej mohla „zvýtvarnit“. A protože jsem právě měla období trojúhelníků (viz zeď na chodbě) a protože máme v předsíni žlutobílý nábytek, motiv byl jasný.

Ve své obrovské sbírce výtvarných potřeb jsem vyhrabala zbytek žluté barvy na sklo a malinkatý štěteček. Pak už stačilo jen namalovat tužkou předlohu a tu poctivě vybarvit.

Nejhůře realizovatelná část mého nápadu přišla jako obvykle nakonec. Přesvědčit manžela, že se mu chce můj nový výtvarný objekt přivrtat ke zdi. Naštěstí jsem měla eso v rukávu. V nadšení, že mám konečně box na klíče, jsem začala pátrat po všech klíčích, které jsme kdy měli a máme. Při pátrání jsem objevila celou rodinou (zejména manželem) postrádaný ovladač na garážová vrata. Konečně tak máme jedno místo pro všechny klíče. No a teď ještě aby je tam všichni dávali, jinak jsme tam, kde jsme byli.